Naše klinika je vybavena k provádění malých ambulantních gynekologických výkonů. Jsou to zejména:

• umělá přerušení těhotenství
• kyretáže, hysteroskopie
• cerkláže (preventivní)
• excise z čípků a konizace
• operace na vulvě (Batholiniho žlázy, excise a pod.)
• vaginální drobné výkony
• plastické operace na zevních rodidel a v pochvě

Pro běžné výkony (kyretáže, přerušení těhotenství) u žen mladších 40 let, které neprodělaly žádnou vážnější chorobu a nebo se v současné době neléčí se žádným onemocněním, nevyžadujeme předoperační interní vyšetření. V takových případech si provede naše anestezioložka interní vyšetření sama. Z laboratorních vyšetření nám stačí chemické vyšetření moči, které si rovněž provedeme sami bezprostředně před výkonem z donesené moči. Jestliže jde o výkon větší (např. konizace děložního čípku), nebo ženu starší 40 let, případně mladší, která se však léčí s jakoukoliv chorobou nebo nějaké vážnější onemocnění někdy prodělala, je nutné, aby měla předoperační vyšetření v tomto rozsahu:

• EKG
• interní vyšetření (může provést i praktický lékař)
• laboratoř v tomto rozsahu: krevní obraz, moč chemicky a močový sediment, jaterní testy
• Pokud pacientka bere chronické léky, domluvit předem s anesteziologem, které léky možno vynechat. Zároveň dostane pokyny o přesném čase a způsobu užití

Informace o umělém přerušení těhotenství viz interrupce

Hysteroskopie diagnostická, kyretáž hrdla a dutiny děložní

Jedná se o zákrok, který umožní pohledem vyšetřit dutinu uvnitř Vaší dělohy. Tento zákrok byl Vaším gynekologem zvolen jako nejlepší metoda k objasnění příčiny Vašich potíží.
Hysteroskopie je moderní metoda postupně nahrazující naslepo prováděná vyšetření dělohy kyretou (nástroj na očištění děložní dutiny). Tyto tzv. abraze jsou méně časově náročné, avšak nemají přesnost v záchytu děložních onemocnění jako zrakem kontrolované hysteroskopie. Při výkonu je do dutiny děložní zaveden optický přístroj (hysteroskop). Hysteroskop umožní operatérovi přehlédnout dutinu děložní, charakter sliznice, ústí vejcovodů do dělohy a posoudit eventuální patologie (chorobný proces) v dutině děložní polyp (stopkatý útvar se sliznicí a podslizničním vazivem) nebo myom (nezhoubný nádor děložní svaloviny) v dutině děložní , vrozené vývojové vady dělohy, srůsty v dutině děložní, přítomnost předrakovinného či přímo zhoubného onemocnění, nalézt a odstranit nitroděložní antikoncepční tělísko atd.
Při hysteroskopii je děloha proplachována speciálním roztokem. Zákrok je prováděn v celkové anestezii (uspání pacienta), prosím před zákrokem minimálně 6 hodin nejezte, nepijte, nekuřte. Někdy lze provést zákrok v lokální anestezii (znecitlivění). Hysteroskopii při jednom zákroku doplňujeme o odběr vzorků z dutiny děložní a z kanálu hrdla děložního, tzv. biopsii, na histologické vyšetření (vyšetření tkáně). Výhodou je cílené provedení odběru materiálu z podezřelých ložisek.
V případě silného krvácení však nelze hysteroskopii provést pro nepřehlednost dutiny děložní. V těchto případech se proto provádí jen samotná frakcionovaná kyretáž , tzn. odběr sliznice hrdla děložního a následně pak snesení krvácející sliznice děložní ( terapeutická kyretáž). Oba materiály jsou vždy zasílány k histologickém vyšetření , které objasní příčiny krvácení (hormonální nevyváženost, "přerostlá sliznice", přednádorový či nádorový původ). Dle výsledku je pak stanovena další léčebná strategie nebo vyšetřovací algoritmus.

Odběr materiálu = biopsie z hrdla děložního

Nejčastějším a často jediným příznakem počínajících předrakovinných změn děložního čípku je špinění mimo cyklus nebo slabé krvácení po pohlavním styku. Někdy mohou být tyto změny spojeny s opakujícím se výtokem. Často je však rozvoj změn na čípku zcela bez příznaků a významnou roli v jeho včasném záchytu hrají preventivní prohlídky zahrnující cytologické stěry (stěry za účelem vyšetření buněk hrdla děložního) a kolposkopické vyšetření (přehlédnutí povrchu čípku při zvětšení a užití barviv pomocí optického zvětšovacího přístroje kolposkopu). Stěry buněk z děložního čípku mají pouze informativní ráz, tj. upozorní na to, že se na děložním čípku něco děje, ale neposkytnou přesnější obraz o závažnosti změn.
Odběr biopsie z děložního hrdla je vlastně odběr vzorků tkáně děložního hrdla. Důvodem k tomuto zákroku je snaha získat materiál, ze kterého může patolog pod mikroskopem lépe zhodnotit, jak závažné změny na čípku probíhají. Tyto změny jsou řazeny do několika kategorií. Mikroskopické vyšetření vzorku tkáně je nezbytné k posouzení závažnosti změn na čípku. Odběr biopsie Vám tedy doporučil gynekolog na základě výsledků onkologické cytologie, nebo přítomnosti výše popsaných příznaků a kolposkopického vyšetření (přehlédnutí povrchu čípku při zvětšení a užití barviv pomocí optického přístroj .
Odběr biopsie z děložního hrdla se provádí bez anestezie lékařem většinou přímo v ambulanci. Po dezinfekci zevních rodidel se speciálnímu klišťkami odštípnou vzorky tkáně z různých míst čípku, hlavně z míst s největším podezřením z chorobných změn pod kolposkopickou kontrolou. S výhodou se pracuje se speciálním obarvením povrchu čípku k zvýraznění podezřelých ložisek. Materiál se odesílá k histologickému vyšetření (vyšetření tkáně, které nám upřesní charakter a závažnost změn na děložním čípku), Po výkonu někdy zavádíme do pochvy krátkou tamponádu (pruh sterilní gázy) k minimalizaci krvácení. Tuto gászu si pacientka sama vyjme za 4-6 hodin po zákroku. Dle výsledku histologického vyšetření je pak stanoven další postup ( frekvence dalších kontrol nebo je doporučeno odstranění nemocné části čípku – konizace .

Konizace, amputace či plastika děložního čípku

Účelem tohoto zdravotního výkonu je ošetření Vašeho děložního čípku, a tím odstranění změn vzniklých po porodu nedokonalým zhojením porodního poranění nebo změn, které řadíme mezi změny předrakovinné.
Při konizaci je z čípku vytnuta povrchová část čípku, tzv, kónus. Možnosti provedení konizace lze v zásadě rozdělit na konizaci elektrickou kličkou (tzv. LEEP) nebo jehlou (tzv. SWETZ) nebo klasickou konizaci. Při použití elektrických vysokofrekvenčních metod je konus odstraněn pomocí kličky nebo jehly a zároveň se působením elektrického proudu zastaví krvácení ze vzniklé rány. Při klasické konizaci je kónus vytnut skalpelem a rána sešita vstřebatelnými stehy. Kónus se odesílá na histologické vyšetření (vyšetření tkáně, která nám upřesní charakter a závažnost změn na děložním čípku). Vytnutím kónusu je získáno dostatečné množství tkáně k přesnému určení stupně změn na čípku a také je odstraněna z onkologického hlediska nejchoulostivější část čípku děložního (místo, ze kterého potenciálně může vzniknout zhoubná nádor). Na konci výkonu někdy zavádíme do pochvy tamponádu (pruh sterilní gázy) k minimalizaci krvácení bezprostředně po zákroku. Tamponádu ponecháváme dle situace 12 až 24 hodin v pochvě, poté ji vyjímáme.
Zákrok se provádí v celkové (po uspání pacienta) nebo lokální anestezii (umrtvení místa zásahu). Pokud bude zákrok prováděn v celkové anestezii, alespoň 6 hodin před výkonem nejezte, nepijte a nekuřte.

Operace na vulvě – excize , operace Bartholinské žlázy

Nejčastějším a často jediným příznakem přednádorových změn na zevních rodidel je svědění, pálení nebo slabé krvácení, může se objevit bělavá či tmavá skvrna, nebo drobný vřídek. Na zevních rodidel může být i množství nezhoubných nádorků, které mohou být jen nepříjemné v každodenním životě ( bradavice, tukové nádory, kožní duplikatury …...) Chorobné změny v pochvě se mohou projevit nepravidelným krvácení, výtokem, nebo nepříjemnými pocity např. při pohlavním styku. Někdy je rozvoj změn na zevních rodidlech a v pochvě bezpříznakový, odhalí je až preventivní prohlídka u ošetřujícího gynekologa.
Odběr biospie ( =excize) z oblasti zevních rodidel je vlastně odběr vzorků tkáně kůže zevních rodidel či ze sliznice poševní stěny. Důvodem k tomuto zákroku je snaha získat materiál, ze kterého může patolog pod mikroskopem lépe zhodnotit , jak závažné změny na zevních rodidlech či v pochvě probíhají (přednádorové změny). Dalším důvodem je odstranění obtěžující bradavice, pihy, cysty , či jiného nezhoubného útvaru, ať již v pochvě či na zevních rodidlech.
Odběr biopsie z oblasti zevních rodidel či pochvy se provádí v celkové (po uspání pacientky) nebo v lokální ( po místním znecitlivění) anestezii na zákrokovém sálu, výjimečně na ambulanci. Volba anestezie závisí na rozsahu chorobného procesu.. Po dezinfekci rodidel a pochvy se speciálními klíšťkami nebo skalpelem odeberou vzorky tkáně či se odstraní dle místního rozsahu celé ložisko. Všechny odebrané vzorky se odesílají na histologické vyšetření.
Pokud bude zákrok prováděn v celkové anestezii, přijďte lačná, tj. Alespoň 6 hodin před zákrokem nejezte, nepijte a nekuřte.

Snesení kondylomat

Condylomata accuminata (špičatá kondylomata, fíčky) jsou kožní bradavičky na zevních rodidlech ( nebo i v pochvě či na děložním čípku). Pokud jsou ponechány na místě, mohou růst do velikosti nebo se rozšiřovat na dosud nepostižená místa, Pravděpodobný je i pohlavní přenos na partnera. Podle rozsahu se kondylomata mohou snést v místním znecitlivění (pokud jsou jednotlivá) nebo v celkové narkóze (po uspání pacientky) na zákrokovém sále ( při větším rozsahu postižení či při výskytu v trsech)

Operace Bartholinské žlázy

Bartholinská žláza je párový orgán uložený v hloubce zadní části stydkých pysků. Její funkcí je zvlhčovat poševní vchod. Při slepení vývodu žlázy (zpravidla zánětem) dochází k městnání sekretu žlázy a z vývodu vzniká cystický útvar. Přidruží-li se infekce, dojde ke vzniku abscesu - dutiny vyplněné hnisem. Proces je většinou jednostranný, dojde ke zduření zevních rodidel u poševního vchodu, které se vyklenuje i do pochvy. Toto zduření je většinou velmi bolestivé, může být až velikosti slepičího vejce.
Řešení je chirurgické - od prostého protětí slepeného vývodu, přes různé typy drenáží, až po úplné odstranění žlázy. Vzhledem k tomu, že se toto onemocnění jednou postižené žlázy často opakuje, je vhodné při recidivě provést odstranění žlázy. Mluvíme většinou o tzv. chemické exstirpaci žlázy, která se provádí ve 2 fázích. Nejdříve se v celkové (po uspání pacientky) anestezii nařízne pouzdro žlázy a vypustí se její obsah, ať už hlenovitý či hnisavý. Po vypláchnutí se dovnitř žlázy zavede tyčinka lápisu ( kamenec) a před tím vytvořený otvor se opět zašije. Kamenec se nechá působit 24-48 hodin. Po té se opět v celkové narkóze uvolní stehy a celé lůžko žlázy, které se působením kamence uvolnilo od spodiny, se vyjme. Nyní se již otvor po naříznutí pouzdra nechává bez šití , otvor se později sám zacelí.